N. K. Jemisin: Stali jsme se městěm

Knihu jsem dostala jako vánoční dárek, takže jsem trochu netušila, co bych mohla čekat. Zvlášť, když to byla moje první kniha od této autorky. Kniha měla své klady i zápory, ale musím říct, že v celkovém pohledu se mi kniha líbila. Pojďme se na ni společně podívat.

Příběh má lovecraftovský nádech a je jím inspirovaná, takže se setkáme s nadpřirozenými monstry. Zároveň v knize autorka úžasně vrství svou fantazii na reálný svět, reálné kulisy New Yorku. Samotný příběh je psaný velice čtivou formou, která čtenáře jen tak nepustí, aby knihu odložil. Alespoň já jsem to tak měla - chtěla jsem číst dál a dál, abych věděla, co se stane. Tedy kromě prologu. Kdyby byla celá kniha psaná formou prologu, asi těžko bych ji dočetla, ale jakmile jsem se přes něj prokousala, stálo to za to. U knihy bych také chtěla vyzdvihnout obálku, která mi přišla zajímavá. Však můžete posoudit sami. 

No, a tím bych s úplnou chválou asi skončila. Bohužel. Osobně jsem byla nadšená z myšlenky a nápadu "oživení" města, ale nějak to nesplnilo moje očekávání. Asi mám malou představivost. Čekala jsem nějakou interakci mezi městem samotným a avatary, ale té jsem se nedočkala. Následný popis oživeného města v jiné dimenzi už byl zajímavější.

Trochu zklamaná jsem byla z celkem nekonkrétního Nepřítele. Vím, že jej ztělesňovala Žena v bílém, ale pořád mám pocit, že ona byla jen prostředníkem a pravý Nepřítel je nějaká jiná bytost, jiná entita. Když už jsme u Nepřítele/Ženy v bílém, trochu mě mrzelo, že její setkání s avatary bylo vcelku stereotypní - avatar si uvědomí, že ztělesňuje NY/jeho část, v tu chvíli se u něj objeví Žena v bílém a buď si popovídají, nebo si dají po papule. Sice to tu uvádím zjednodušeně, každé to setkání proběhlo trošičku jinak, jinde, ale průběh setkání byl vždy skoro stejný. Snad jediná změna přišla, když jedna z městských částí reagovala jinak, než ty ostatní.

Zároveň mi také chyběla nějaká hloubka postav, protože jsem si za celých 460 stran nedokázala k žádné z hlavních postav vytvořit vztah. Asi nejsympatičtější mi přišel Bronx, ale to je tak všechno. Jo, a nejvíc mě štval Staten Island, ale ta se tam zase tak často nevyskytovala. Přijde mi, že autorka nevyužila plný potenciál postav, o kterých bych se ráda dozvěděla i něco dalšího, nebo jak třeba dopadly jisté nedořešené otázky.

Snad poslední věc, kterou vnímám trochu nechci říct negativně, ale asi negativně, je směska témat, kterým se autorka v knize věnuje. Na jedné straně vytváří urban fantasy příběh na podkladu moderního NY, ale zároveň se věnuje i otázkám sexismu, homofobii a rasismu. Na jednu stranu to zní super, ale... Tady jsem trochu rozpolcená. Při čtení mi tato směska nevadila, ale zpětně mi to přijde jako velký guláš. Zvlášť třeba ve chvíli, kdy Nepřítel z jiné dimenze využívá homofobii a rasismus v našem světě k tomu, aby dosáhl svého. To jsou mimozemšťani taky rasisti?! Já vím, že je důležité poukázat na tyto otázky, a chápu, že v moderním NY je to velký problém, ale nějak mi to nesedí k bytosti z jiné dimenze.

Celkově knihu hodnotím tedy 3* z 5* a ve velkém oceňuji schopnost autorky psát takto poutavým způsobem. Škoda jen, že velké finále nebyla taková "řacha", jakou bych čekala.