Dovolená na Šumavě - týden No. 1

Ahoj všem!

Ti, kteří mě sledují na instagramu už jistě zjistili, že jsem zrovna na rodinné dovolené na Šumavě. Nejsem typ, který by ke spokojené dovolené potřeboval moře, horko a ledové drinky. Naopak jsem spíš typ, kterému svědčí batůžek, dobrá obuv a horský vzduch! A abychom si rozuměli - Šumavu a její kouzlo naprosto zbožňuju.

S rodiči jezdíme v srpnu na 14 dní na Šumavu už přes dvacet let, takže je to už taková naše tradice. Jen letos je to trochu pestřejší, protože je s námi na dovolené opět babička. Ach jo! A abych nezapomněla, tak kromě babičky je s námi i naše malé štěndo, což je sranda číslo dvě.

Ale abych se vrátila spíš k samotné letošní dovolené - říkala jsem si, že bych se mohla trochu rozepsat, tak snad se nebudete nudit a prominete mi, že je spíš takové shrnutí minulého týdne, než zážitky "v reálném čase". 

Když bych měla začít samotnou cestou, tak se vrátím do soboty 10. srpna. Cestu jsme letos museli vymyslet jinak, než jsme za více než dvacet let zvyklí, protože je léto a silničáři se rozhodli nakrknout co největší počet řidičů. Moje mamka se bojí jezdit autem po dálnici, takže tím je výběr cest omezen. Inu, byla to sranda, ale vymysleli jsme. Náhradní cestou jsme potkali jen jednu nevýraznou objížďku, takže jsme jásali. Až do Sušice, od té totiž začala ta pravá zábava - objížďka na Kašperské Hory. Ale tak - zvládli jsme. Teď už by mělo být vše v pořádku, říkali jsme si. No, bohužel jsme potkali další objížďku, ale naštěstí už v místech, odkud bychom se opravdu dostali do cíle, i kdyby se chumelilo! Nakonec jsme si z toho dělali legraci, že cestu najdeme v pořádku, ale až na místě budeme objíždět přes doly, přes hory. Inu, občas se prostě daří!

V neděli 11. srpna jsme se rozhodli využít krásné počasí, takže jsme "vyvenčili" babičku na menší procházku a pak se vydali na vlastní pěší výlet. Nechtěli jsme pro začátek nic velkého a náročného, takže cesta byla následující: Švajglova Lada >> Pod Kamennou >> Pod Bukovcem >> Švajglova Lada. Když jsme tento okruh šli před pár lety, snažili jsme se s taťkou ulovit jednu keš, ale nebyli jsme za Boha schopni ji najít. Uvažovala jsem o tom, že bychom se mohli pokusit ještě jednou letos, ale nakonec jsme to vzdali, protože poslední logy byly dost jasné - krabička byla k nenalezení. Bohužel. Zdejší bodík prostě nebude.

Mapa na Švajglovo Ladech                          I takhle může vypadat květník na náměstí

Pondělí 12. srpna se neslo v upršeném, vlhkém duchu, takže jsme se vypravili jen do Vimperka, kde jsme si dopřáli kávu v naší oblíbené kavárně. A mají ji i po roce stejně skvělou jako minulý rok! A jelikož byl celý den takový podivně ospalý, odpoledne přišla na řadu knížka. 

V úterý 13. srpna už se počasí přeci jen trochu umoudřilo a alespoň nepršelo, i když bylo chladněji. Inu, i s tímhle se musí na horách počítat. Jelikož jsme tu už zvyklí na ledacos a zažili jsme tu už snad všechno, nezaskočilo nás to a vydali jsme se na Hrb. Mám pocit, že tohle je už snad rituální výlet a snad každý rok na Hrb chodíme. Navíc se vždycky pokocháme vyřezávaným jezevcem, který střeží poklad. Doslova!

Jezevec na Hrbu

Středa 14. srpna přinesla hned dva výlety - jedna vycházka s babi z Rechlí podél Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu a následně pěší výlet. Když jsme se vraceli z procházky s babi, chtěli jsme odlovit keš na Filipovo Huti. Už jsme ji jednou lovili, asi tak dva roky zpátky, ale logbook byl tehdy plný, tak jsem keš jen vyfotila, abych ji poslala ownerovi. Bohužel toto poslání jsme neustále odkládala, až se fotka ztratila a já ji musela lovit znovu. To by nebyl problém - věděla jsem, kde keš je, jak vypadá. Měla to být záležitost pár minut, ale! Místo, kde keš byla "uložena" zmizelo, takže zde bylo jen provizorní řešení, než owner vymyslí lepší. Bohužel s mou výškou ustřelených kecek bych mohla keši akorát mávat, kdyby se mnou nešel taťka, který mě vyzvedl, abychom ji získali. Ale máme ji, jupí! Následná procházka po trase: U Tremlů >> Staré Hutě >> Pod Přilbou >> U Tremlů taktéž přinesla zábavu, protože jsme museli kvůli dešti přidat do kroku a k autu skoro doběhnout, abychom nebyli úplně promočení. No jo, přírodě na horách rozhodně neporučíme. 

Výlet na Rechle - Vydra

Ve čtvrtek 15. srpna jsme se vrátili na místo činu. Tedy, ne že bychom někoho snad zabili, ale vrátili jsme se opět na Švajglova Lada a šli jsme okruh: Švajglova Lada >> Světlá hora >> Pramen Volyňky >> Švajglova Lada. Opět jsme tento okruh nešli poprvé, šli jsme ho už jednou asi před dvěma lety, když jsme zde lovili 3 krabičky. Navíc jsem tehdy pořídila jednu kompromitující fotku dvou ploštic. Tajně jsem doufala, že je tu potkám zas, ale bohužel. Navíc, u pramene Volyňky probíhaly vodohospodářské práce, takže jsme se zde ani nezastavovaly. Škoda!

Kompromitující materiál na plošitce

Pátek 16. srpna jsme se rozhodli mít takový poklidnější, takže jsme si opět zajeli do Vimperka na dobrou kávičku a něco malého, sladkého. Avšak odpoledne jsme si s taťkou říkali, že bychom měli vzít naše štěndo na delší procházku, aby se trochu vyběhal, tak jsme se šli projít: Nové Hutě >> Pláně >> Nové Hutě. Byla to jen krátká procházka, ale na to, aby se štěndo vyběhalo a aby nám chutnala večeře, stačila. Navíc na Pláních se nachází naše úplně první keš, kterou jsme lovili, takže jsme se na ni z nostalgie šli podívat a já do ní věnovala maličkost.

Tady bych asi náš první týden ukončila a v dalším článku přinesla poznatky z toho druhého. Pokud jste dočetli až sem, tak moc děkuji a snad jste se moc nenudili. Budu se s vámi těšit u dalšího článku.

Ali