Jak jsem se zmiňovala v úvodním článku, jsem knihomolka, takže dnes konečně přináším také jeden knižní článek.
Knihu Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le jsem sice dočetla už před nějakou dobou, ale do teď nějak nebyl čas napsat o ní článek. Popravdě to nejspíš ani nebude dlouhý článek, protože tato kniha ve mně zanechala spíš pocity a myšlenky k zamyšlení, než přímo nějakou souvislou dějovou linku.
Když tuhle knihu otevřete, vypadá to - nebo alespoň mně to zprvu přišlo -, že je to taková ta knížka, kterou nemusíte číst postupně, protože nemá děj, že ji prostě otevřete někde náhodně a budete číst. Jistě by to takhle udělat šlo, ale pokud chcete získat celkový náhled na věc, je dobré číst ji postupně. Ale teď tedy konečně opravdu k samotné knížce...
Není to návod, není to kuchařka na lepší život - nebo alespoň mně to tak nepřišlo, ale rozhodně je to kniha hodná zamyšlení. Jsou v ní myšlenky, které bychom si měli uvědomit, aby se nám žilo lépe, ale jak říkám - není to kuchařka!
Moc nevím, co bych pořádně o této knize napsala, protože každý si z ní pocity odnese jiné, ale zapamatovala jsem si jedno - kniha sice nese v názvu "jak mít všechno u pr**le", ale jak sám autor říká - nikdy nemůžeme mít u pr**le všechno, protože to by byla lhostejnost. Musíme si ve svém životě vybrat věci, které jsou méně podstatné, než ty ostatní, a ty bychom měli mít u pr**le. To by si nejspíš měl uvědomit každý z nás, aby se nám každému žilo lépe.
Autor jinak v knize mluví o přebírání zodpovědnosti za někoho dalšího, za jeho rozhodnutí, za jeho emoce, za jeho myšlenky - i toto bychom si měli odpustit, aby se nám všem žilo lépe. Podstatnou část knihy též tvoří to, jak strašně pozitivně se dnešní společnost tváří, jak strašně je důležité, aby byl člověk pozitivní, vždyť všechno bude v pořádku! Ale... Někdy se prostě stane, že nemáme svůj den, že jsme smutní, mrzutí, naštvaní, něco se nevyvedlo. A je to v pořádku. Je v pořádku necítit se pořád jenom happy. To je další věc, kterou bychom si měli uvědomit.
Podle mého názoru si v této knize každý najde to své, co zrovna potřebuje "slyšet", co si potřebuje přečíst. A jelikož pokaždé potřebujeme "slyšet" něco trochu jiného, tak i každé další přečtení přinese něco nového. Inu, uvidíme, co si odnesu ze čtení příště.
Souhrnně si kniha získala moji plnou pozornost, přečetla jsem ji téměř jedním dechem, takže ji vřele každému doporučuji, protože každý si v ní najde to své. Pokud jste dočetli až sem, děkuji za pozornost a budu se s vámi těšit u dalšího článku.
Ali
Moc nevím, co bych pořádně o této knize napsala, protože každý si z ní pocity odnese jiné, ale zapamatovala jsem si jedno - kniha sice nese v názvu "jak mít všechno u pr**le", ale jak sám autor říká - nikdy nemůžeme mít u pr**le všechno, protože to by byla lhostejnost. Musíme si ve svém životě vybrat věci, které jsou méně podstatné, než ty ostatní, a ty bychom měli mít u pr**le. To by si nejspíš měl uvědomit každý z nás, aby se nám každému žilo lépe.
Autor jinak v knize mluví o přebírání zodpovědnosti za někoho dalšího, za jeho rozhodnutí, za jeho emoce, za jeho myšlenky - i toto bychom si měli odpustit, aby se nám všem žilo lépe. Podstatnou část knihy též tvoří to, jak strašně pozitivně se dnešní společnost tváří, jak strašně je důležité, aby byl člověk pozitivní, vždyť všechno bude v pořádku! Ale... Někdy se prostě stane, že nemáme svůj den, že jsme smutní, mrzutí, naštvaní, něco se nevyvedlo. A je to v pořádku. Je v pořádku necítit se pořád jenom happy. To je další věc, kterou bychom si měli uvědomit.
Podle mého názoru si v této knize každý najde to své, co zrovna potřebuje "slyšet", co si potřebuje přečíst. A jelikož pokaždé potřebujeme "slyšet" něco trochu jiného, tak i každé další přečtení přinese něco nového. Inu, uvidíme, co si odnesu ze čtení příště.
Souhrnně si kniha získala moji plnou pozornost, přečetla jsem ji téměř jedním dechem, takže ji vřele každému doporučuji, protože každý si v ní najde to své. Pokud jste dočetli až sem, děkuji za pozornost a budu se s vámi těšit u dalšího článku.
Ali
Komentáře
Okomentovat